středa 23. ledna 2008
Půjčte mi láhev, lať, provaz, a budou se kočkám vyhýbat na metry daleko.
Takovejhle povl, škoda slov...
***
Policie už tuší, kdo stojí za brutálním utýráním kočky, které se objevilo na jednom z českých internetových serverů. Záběry začátkem tohoto týdne šokovaly českou veřejnost. Horká policejní stopa míří do okresu Frýdek-Místek, kde by se měl jeden z pachatelů hrůzného činu zdržovat.
23. 1. 2008 15:52 - FRÝDEK-MÍSTEK
"Mohu potvrdit, že jsme dostali podnět na prověření konkrétní osoby. To je ale vše, co vám mohu říci,“ řekl mluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec s tím, že zmíněný mladík zatím nebyl vyslechnutý.
Podle titulků šokujícího videa, na které upozornily Novinky, se událost odehrála vloni 23. června. Záznam začíná záběry na dvojici mladíků, kteří drží kočku pod krkem a z lahve jí do tlamy lijí alkohol. Potom ji pustí na zem a pustí na ni bojového psa.
Na videu je vidět skupinu mladíků a dívek, kteří sledují, jak pes trhá tělo kočky. Utrpení zvířete skončí poté, co mu jeden z mladíků šlápne na hlavu a ještě jednou na bezvládnou kočku pustí psa.
Kamera zachycuje nejmenší detaily jak umírajícího zvířete, tak i obličeje některých účastníků zvrhlého večírku. Je tedy velmi pravděpodobné, že podnět na policii přišel od někoho, kdo video viděl a některého z účastníků poznal.
čtvrtek 9. srpna 2007
Když za domem vyrůstá "hyperhrůza" ...
Někdy v roce 1994 na dovolené ve Španělsku jsem jel s rodiči a sestrou na výlet do Barcelony. Od moře to bylo cca 200 km, krásné silnice, hory, lesy, a tu náhle, asi 60 km od Barcelony hala, hala, a zase jen hala... Táta tehdy proneslo větu: "děti, takhle to za pár let bude vypadat i u nás...". Sklidil okamžitě nějakou peprnou poznámku od maminky, něco ve smyslu čím že to ty děti straší...
Jeto smutné přiznat, ale měl pravdu. Na haly, supermarkety apod. jednou pojdeme... Na Kladně, kde bydlím s manželkou, je na ulici Americká Pennymarket, Tesco, Lidl, Kaufland, Plus, a to vše na úseku cca. 1,5 kilometru. A teď, vyrůstá další hyperzóna, kde bude další, zatím neznámý hypermarket a taky nějaký ten hobbymarket... Jako bychom to snad potřebovali. Ale o co přijdeme, to je krásný kus přírody, louka, místo kde modeláři již nepustí své letadlo, já svého draka, ani na procházku už to nebude.
Ale až to postaví, aspoň bude kde parkovat ;-). Na přiložených fotkách vidíte, jaká hrůza vzniká, a jaké to nese "prašné" důsledky. Obrázek ať si o tom udělá každý sám...
pondělí 6. srpna 2007
Čím se liším...
A toto napětí se přenáší za volanty aut, spěch, nervozita, vypočítavost, kde a jak být dřív, jak a koho předběhnout, předjet. Nenahrává tomu ani skutečnost, že my češi si o sobě myslíme, že v některých věcech jsme mistři světa... Každý by mohl z fleku trénovat reprezentaci, a to jak hokejovou, tak i tu fotbalovou. A jestli si o něčem myslíme že opravdu umíme, tak je to jezdit autem... Ono tomu tak i v mnohých případech je, ale bohužel ne ve všech. Pryč je doba, kdy nehodovost můžeme svádět na přesednutí ze 120cýtek do často 2litrových a i silnějších vozů. Doteď jsem mluvil jako „my“, protože až sem do této skupiny patřím, ale dál ne. Jsem jiný. A víte čím? Mám strach a vím, že nejsem nesmrtelný... Ano, za volantem mám strach, o sebe, o osoby které vezu a za které tedy zodpovídám, a v poslední řadě mám strach o auto, které je mým majetkem.
Skupin nebezpečných řidičů je hodně, pokusím se zde některé zmínit, pokud na někoho zapomenu, omlouvám se ;-)
Řidič služebního vozu – ten nemá strach o auto, které není jeho majetkem, a které když rozstřelí, dostane nové. Nejhorší jsou různě spediční firmy, ať už DHL, nebo i jen dopravní vozy ČSA. Co ty dokáží na Evropské v Praze, to trumfne snad jen „letišťáckej taxikář“, větší hovado (pardon za ten výraz, ale kdo ho jednou potkal, dá mi za pravdu) snad není.
Řidič autobusu – paradoxně často ve věku 45 a výše, takže žádný nevylítaný mladík jak by někdo mohl čekat. Mají za sebou milióny bez nehod, a když vám přilepí několikatunový autobus na kufr, dokáže znervóznět i ten největší flegmatik...
A tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Nemylte se, i já mám rád rychlou jízdu, a občas se neubráním sešlápnutí plynového pedálu o něco víc, než by zrovna bylo potřeba. Ale... Ale bohudík, ne bohužel, ale opravdu bohudík už jsem boural. A jsem zato rád. Potřeboval jsem to. Bylo to v době, kdy jsem si začínal myslet, že patřím do té skupiny nesmrtelných. Naštěstí kromě pár boulí, modřin a zmačkaného plechu se nestalo nic víc, dál chodím a tak, když zase jedu, třeba někde kde to znám i poslepu, blíží se horizont, za který bych se dříve vřítil i více jak 100 km/h, přistihnu se, jak sundám nohu lehce z plynu, a teprve když vidím kam vlastně vjíždím, vracím nohu zpět na pedál...
Tím se myslím liším od většiny vrahů, kteří dál beztrestně brázdí silnice v Čechách.
středa 1. srpna 2007
Aktuální poezie z Kladna
Stalo se to v černém Kladně
romský občan žil tam na dně
obcházel snad všechny herny
něco peněz daly sběrny
V Kladně byla fabrika
a v ní hala veliká
varovných on nedbal slov
šel tam cikán řezat kov
Neměl pojem o statice
předtím krad jen kolejnice
byl to od něj počin hloupý
v hale řezat nosné sloupy
Varovných on nedbal slov
na hlavu mu spadl krov
na břichu měl beton s dráty
traverza mu žvejkla hnáty
Kvůli tomu průseru
teď se ozvou z Bruselu
že cikáni, co tu kradou
často leží vzhůru bradou
Máme si jich hledět více
zvedaj prestiž republice
dát jim prachy, chlast a domy
a být pyšní na své Romy
úterý 31. července 2007
Rasismus naruby...
úterý 3. července 2007
Gameparty
Hlavní důvod ale je moje snaha proniknout do tajů Linuxu, který je zatím velikou záhadou.
Věřím, že to půjde dobře a brzo vás budu moct pozvat na nějakou mapu, třeba mojí nově oblíbenou fy_sand ;-)
úterý 29. května 2007
Jízdní řád
Například jedna nejmenovaná společnost, říkejme jí třeba ČNE, má s dodržováním jř problémy. Když jedu ráno do práce, rozuměj z Kladna do Prahy, přijede bus na zastávku i o 10 až 15 minut později. Dalo by se to pochopit, když bude plně obsazen, jelikož jsme poslední zastávka na Kladně, tak může přes město nabrat zpoždění. Ale když sedí v buse pět lidí, říkám si, něco je špatně...
Nejenom že se řidič ani slůvkem neomluví, naopak je ještě drzý při mé výtce, kde že se zdržel...
Ve finále by se nad tím dalo mávnout rukou, kdyby odpoledne se nestalo něco podobného, ovšem zcela obráceně.
Jako člověk, který šetří každou minutku času kde to jde, se „ženu“ Prahou na spoj, který odjíždí z Prahy v 17.25... Do autobusu dobíhám, ano dobíhám v 17.19, když nervózní řidič mi skoro už ani nechce prodat jízdenku a zavírá za mnou dveře. K jeho smůle, mojí radosti, nejsem poslední, a za mnou autobus dobíhá a nastupuje do něj ještě několik lidí. S každým z nich se řidičům naštvaný výraz ještě umocňuje. Když konečně za posledním z nich zavře dveře, a vítězoslavně vyjíždí směr Kladno, čas na mém telefonu ukazuje 17.23... (jelikož jsem věrný tradicím, jsem držitelem telefonu NOKIA. Jsem zastánce zásady, že Panasonic dělá možná dobrá videa, Samsung a Sony televize, ale mobil bych si od nich nekoupil ;-) ).
Tím chci říct, že čas na mobilu mi jde přesně. On ale i řidiči na strojku jde přesně, dle kontroly času kdy mi prodal lístek. Takže ouuha, opět selhání lidského faktoru.
Třeba si řeknete, o co jde, 2 minuty... Ale když si uvědomíte, že další spoj jede až za půl hodiny... A z ekonomického hlediska to od řidiče také není zrovna chytré. Bus pojede svojí cestu tak jako tak, ale za ty 2 minuty častokrát doběhne i 5 lidí, x 32 CZK za lístek, a máme částku 160 korun. Nevím jak vy, ale já mít zaměstnance, který mě vědomě i několikrát za den okrade o tuto částku, dlouho by u mě nepracoval. (Můžete namítat, nestihne tento spoj, pojede tím dalším... Nepojede. Mě osobně když ujede,
přejedu tramvají na jinou stanici, a jedu s jinou společností...)
Závěrem tedy rada pro podobné společnosti, místo jízdního řádu s časy stačí napsat, AUTOBUS JEZDÍ a my budeme vědět, že kdo si počká, ten se dočká...
